Nebývá časté, aby v jednom místě prakticky jen přes ulici fungovaly vedle sebe dvě znamenité restaurace téměř shodného konceptu. Pokud však jde o „sestry“, funguje to bez problémů. V rozsáhlé kamenné stavbě při hlavní silnici, k níž přiléhá sympatická krytá letní zahrádka, sídlí jedna z nich – restaurace Pod Habsteinem (druhá, Na Rychtě, pak v domě naproti).

Zeleninové saláty pro vegetariány ale i široký výběr burgerů
Stoly v lokále nejsou na sebe nijak natěsnány, takže kdekoliv máte určitou míru soukromí, ve kterém se lze oddávat důkladnému studiu menu. Není to nic snadného, lístek je rozsáhlý, nabitý lákavými a lákavějšími krměmi. Na tucet zeleninových salátů, jedna stránka jen o sýrech rozmanitého původu ve všemožných varietách úprav. Ukrutná síla vegetariánských dobrot, noky, bramboráky. A to nebudete ani u předkrmů. Je toho celá kniha, stránky a stránky dobrot, sliny se sbíhají jen při čtení. Už u burgerů – mívají jich až sedmero různých druhů – budete trošku, ale v dobrém pozlobení na šéfa, proč že vám ten výběr tolik ztěžuje. Věřte však, když se doberete konečné volby, objednáte si a čekáte, je všechno zase v pohodě. Potom už se jen těšíte.
Tatarák z čerstvého kapra zakápnutý citrónem
Na to, až vám sličná číšnice s milým nakažlivým smíchem přinese třeba tataráček z čerstvého kapra na potrénování patra. Maso je čerstvé jak je to jen možné, rybou voní úžasně, myšleno v tom nejlepším smyslu slova. Krom něho ještě srpek rajčete, cosi zeleného, už nevzpomínám co, pár zakápnutí citrónem, a víc nic. Kapr má tolik síly a chuti, aby si udržel nadvládu nad soustem, citrón ji jen potvrdí. Rajče rozšíří mantinely pro závěrečnou dohru na patře a přidá příjemný akord v konečné fanfáře na jazyku. Jen pár soust a jste optimálně připraveni na další dění.
Špízy z vepřové panenky v kabátku ze slaniny
Tím byly v mém případě špízy z vepřové panenky zabalené do slaniny, prokládané cibulí a paprikou, podávané na liškách, žampionech a hříbcích restovaných na cibulce. Dávají o sobě vědět, už když servírka s ještě škvířící se panenkou prochází lokálem. Předbíhají ji libé vůně, linoucí se z pánvičky. Polykáte naprázdno, otíráte sliny deroucí se z úst a užuž se chápete vidličky. To abyste se do jídla pustili v ten moment, kdy se krmě dotkne stolu. Už chuť prvního sousta předstihuje vůně.
Přebohatá, umně sestavená. Panenku není lehké ustrojit. Když i však odějete do kabátku ze slaniny a přidáte jí škálu průvodců opulentních projevů, je mimořádná. Což ta zde bez dalšího byla. Provoněná slaninou, která krom toho udržela i z masa unikající tuk, nastoupila do čela ostatních chutí. Kdy cibulka a paprika přispěchají s oživením sousta, a houby přidají trochu rustikálního, ale typického projevu vlastního recepturám české kuchyně. Lišky udělají sousto pikantním, žampióny noblesním. Hříbek pak všechno pečetí vůní, která vnímavě přichystanému vepřovému obzvlášť sluší .
Porce, krom toho jak chutnala, byla i velká. Až tolik, že jsem vypustil dezert. Ale vy si ho dopřejte, jsou přinejmenším tak báječné jako vše ostatní. Když budete odcházet, možná v duchu započítáte, kolik návštěv bude třeba, abyste sjeli celé až rozmařile obsáhlé menu. Počítejte dobře, ať na žádné z báječných jídel nezapomenete. Všechna jistě stojí za ochutnání. Málokde totiž najdete takovou škálu krmí, navíc všech s péčí a respektem k surovině optimálně provedených.
Autor: Milan Ballík

Tatarák z čerstvého kapra zakápnutý citrónem
Špízy z vepřové panenky v kabátku ze slaniny