Jsou restaurace, které kuchyní, péčí o hosta a vůbec atmosférou posílají světu mlsných jasný signál: „… děláme vše, aby nad českou kuchyní znovu vyšlo slunce“

Tohle splňuje doposledka Kovárna ve Frýdštejně. Že se uvnitř rozsochatého historického stavení něco odehrává, zjistíte snadno. Podle téměř vždy plně obsazeného parkoviště. Rozhodně tam vyrazte a prozkoumejte situaci.
V rozlehlých interiérech budovy, citlivě podařeně zrestaurovaných, zasazených do dřeva a kamene, najdete místo vždy. Pomohla tomu přistavěná terasa s celou jednou prosklenou stěnou. Ale ať tam či jinde, váš zájem se brzy přivrátí k jídelníčku včetně části s denní nabídkou. Kdybyste si nemohli vybrat, na tabuli před vchodem láká speciální nabídka.

Lahodný krém pro milovníky bazalky

Z té padl toho dne zrak většiny hostí na bramborovo-bazalkový krém. Byl umně připravený, hladký jako pleť novorozeňátka, vydatný a poměrně výrazně exponovanými chutěmi. Kuchař si s ním pohrál, trochu si přitom zaexperimentoval. Výsledkem byla lahodná polévka se zvláštním výsledkem. Docela dobře se mohl jmenovat bazalkovo-bramborový, bylina v něm totiž o délku předbíhala brambory. Tím, že šlo o krémovou verzi, chutnalo každé sousto stejně – a každé výrazně bazalkově. Kdo máte tuto bylinu rádi, možná zajásáte.
Ale abych nebyl nespravedlivý, bylo to lahodné, hladké homogenní chuti, a vydatné. Jen vás při prvním soustu zarazí až drakonický koncentrovaný atak bazalky. Jde o českou záležitost, to jistě, ovšem v odvážné varietě, jež si zaslouží něco tolerance.

Miniřízečky s bramborami Grenaille a švestkový koláč jako tečka

Vepřové miniřízečky s lehkým, provokativním, zlehka navinulým chladným salátem vlastní receptury z brambor Grenaille, pečené barevné cibule a sušených rajčat s  marinádou z hrubozrnné hořčice, a k tomu v netuctovém nálevu nakládanými okurkami, to už byla jiná opereta. Salát na bázi vzácně chutných brambor báječně sekundoval výborným řízečkům. Vůně a chuť sádla se provázala s báječným odérem masa. Do sousta si své řekl i vonící křupající – díky kukuřičným lupínkům ve hmotě – obal masa, údajně z panko strouhany. S mírným podtextem jakési byliny navíc natáhl panýr zálivku salátu a maso jím tak získalo čtvrtou dimenzi chuti. Okurky pak vnesly do závěru příjemné, dobře padnoucí oživení. Znamenitě připravená – i přes vlastní úpravu původně možná ne docela naší receptury vlahého salátu – echt česká krmě, lze bez uzardění tvrdit.